|
|
Zpřístupnění informací a důkazů před podáním žaloby
Šindler, Matěj ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dvořák, Bohumil (oponent)
1 Abstrakt Zpřístupnění informací a důkazů před podáním žaloby Informační deficit je jev, během něhož strana civilního řízení sporného není objektivně schopna unést své břemeno tvrzení anebo důkazní, neboť rozhodné informace a důkazní prostředky jsou zcela mimo její dispozici a neexistuje způsob, jak by je mohla svou vlastní aktivitou získat. V takových případech hrozí, že kvůli svému informačnímu deficitu straně nebude umožněno se účinně domoci soudní ochrany, a nebude moci efektivně prosadit svá subjektivní práva. Takový stav má negativní dopady jak na samotnou stranu řízení, tak i na celou společnost, neboť důsledným uplatňováním subjektivních práv se dostává ochrany i právu objektivnímu. Z tohoto důvodu je nezbytné problém informačního deficitu řešit ideálně ještě předtím, než je řízení zahájeno. Téma překonávání informačního deficitu stále více nabývá na své aktualitě, neboť stále složitější právní poměry mezi subjekty soukromého práva s sebou nesou i složitější spory o právo, které často bývají doprovázené informační asymetrií mezi stranami sporu. Tato diplomová práce se věnuje východiskům překonávání informačního deficitu a konkrétním prostředkům, kterými se tento nežádoucí jev v rámci civilních sporů řeší. Formálně je práce členěna do tří částí. První část se zabývá obecnými principy překonávání...
|
|
|
První seznámení s elektronickými kompenzačními pomůckami u dětí se zrakovým postižením v rámci zaškolovacího kurzu.
PŘIBYLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se věnuje kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek, kterého se účastní dvě klientky s těžkým zrakovým postižením. Pro tyto klientky byl vytvářen metodický materiál. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se člení do šesti kapitol. V první kapitole se práce zaměřuje na zrakové postižení. Druhá kapitola představuje vývoj jedince se zrakovým postižením. Další kapitola se snaží vymezit edukaci osob se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola se zabývá speciálně pedagogickým poradenstvím pro osoby se zrakovým postižením. Pátá kapitola je věnována sociální rehabilitaci a také představuje poradenská zařízení sociální rehabilitace. Poslední kapitola charakterizuje kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem bakalářské práce je optimalizovat část již existujícího kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek do metodických listů pro klientky s těžkým zrakovým postižením. Dílčím cílem je prostřednictvím rozhovoru s lektorkou kurzu se dozvědět informace o kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a na základě jejího doporučení zjistit téma, které budu následně rozpracovávat do metodických listů. Cílem práce je také vytvořit metodický materiál, který bude přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a následně ho ověřit v praxi. V souladu se stanoveným cíli jsou zvoleny výzkumné otázky. K dosažení cílů byl stanoven kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byly použity následující metody. První metodou byl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor byl veden s lektorkou kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Na základě rozhovoru bylo navrhnuto téma, které bylo následně rozpracováno do čtyř metodických listů. Druhou metodou použitou při výzkumném šetření bylo zúčastněné pozorování. Vytvořily se kategorie pozorování vzhledem k dílčím cílům bakalářské práce a ty byly zaneseny do záznamového archu pro pozorování. Poslední metodou byla metoda sekundární analýzy osobní dokumentace klientek. Samotné výzkumné šetření se uskutečnilo od února do poloviny dubna v prostorách Tyflokabinetu České Budějovice, o.p.s., který realizuje kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Výzkumný soubor tvořila nevidomá žákyně a žákyně se zbytky zraku. Výsledkem mé bakalářské práce je originální metodický materiál. Díky evaluaci probírané látky umístěné na konci každé lekce bylo zjištěno, že metodické listy byly přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a přispěly k porozumění probírané látky. Na základě pozorování jsem zjistila, že výuka kurzu je ovlivněná časovou dotací jedné hodiny kurzu a také pozorností klientek. Na základě pozorování je možné říci, že lze vymyslet různé hry a činnosti, které byly zaměřeny na procvičování dané látky, ale je nutno vzít v úvahu časovou dotaci výuky kurzu, která činí 60 minut. Je ověřené, že častokrát 60 minut nestačilo, aby se stihlo probrat vše, co bylo připraveno, ale je to zase hodně minut pro udržení pozornosti klientek.
|
|
|
Význam výpočetní techniky v procesu edukace žáků a studentů se zrakovým postižením
PRÁZDNÁ, Radka
Disertační práce je tématicky zaměřena na problematiku informačních a komunikačních technologií v kontextu vzdělávání a jejího významu pro následnou kvalitu života jedinců s postižením zraku. Text poukazuje na nutnost vybavení žáků a studentů se zrakovým postižením nejen standardním objemem vědomostí, ale i specifickými a sociálními kompetencemi, které budou nástrojem kompenzace jejich zrakového znevýhodnění. Praktická část práce má za cíl zjistit specifika v procesu edukace výpočetní techniky žáků a studentů se zrakovým postižením a provést komparaci získaných údajů s výsledky šetření mezi majoritní populací žáků a studentů. Tyto skutečnosti byly šetřeny kvantitativním postupem za použití techniky dotazníku a vyhodnoceny postupy frekvenční statistiky a hypotézy ověřovány testem nezávislosti chí-kvadrát. Výzkumné šetření bylo též zaměřeno na cílovou skupinu rodičů žáků s postižením zraku a jejich pedagogy. U těchto cílových skupin byly zjišťovány a komparovány významné faktory ovlivňující optimalizaci celého edukačního procesu. Na základě sebraných dat a jejich statistického vyhodnocení se podařila prokázat významná souvislost mezi úrovní dosažených kompetencí z oblasti IKT a stupněm zrakového postižení. výsledky empirické části též poukazují, že vzdělávání žáků s postižením zraku v hlavním vzdělávacím proudu stále dosahuje značných rezerv v porovnání s edukačním procesem v základních školách speciálních pro žáky se ZP. Teoretickou část disertační práce tvoří tři kapitoly, které pojmově a věcně vymezují problém. Úvodní kapitola se v teoretické rovině věnuje zrakovému postižení a jedinci s tímto typem znevýhodnění. Druhá kapitola předkládá systém edukace žáků a studentů s postižením zraku a závěrečná kapitola práce se věnuje informačním a komunikačním technologiím, jako nástroji kompenzace informačního deficitu jedinců s postižením zraku. Na základě výsledků disertační práce budou ve spolupráci s SPC (Speciálně pedagogické centrum) v Č. Budějovicích vytvořena metodická doporučení pro optimalizaci tvorby specifických kompetencí u žáků s postižením zraku vzdělávaných v hlavním vzdělávacím proudu. Teoretickým výstupem budou studijní materiály pro studijní obor speciální pedagogika na ZSF-JU.
|
|
|
Evropská veřejná sféra - analýza mediálního diskurzu
Šedivá, Lucie ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Práce vychází z předpokladu, že formování evropské veřejné sféry je žádoucí. Pro úspěšné řešení problémů, které přesahují hranice národních států, je nutné většinové hlasování na nadnárodní úrovni. Má - li být takové rozhodování na úrovni EU legitimní, je zapotřebí vytvoření evropské veřejné sféry, která bude politiku EU kontrolovat. V první části práce se zabývám předpoklady, formami a podmínkami vytvoření evropské veřejné sféry. V práci je zdůvodněn názor, že formování evropské veřejné sféry je možné a jsou zde určeny podmínky jejího vytvoření. V druhé části práce je porovnáváno politické zpravodajství české veřejnoprávní televize ČT a německé veřejnoprávní televize ZDF. ČT obstála v porovnání s ZDF, v současnosti vysílá více pořadů zaměřených na EU a o evropských záležitostech informuje kvalitněji. Jak ČT, tak ZDF ale nahlíží na dění v EU z národního pohledu a příliš ve svých pořadech nevybízejí k diskuzi o politice EU.
|
host ::
RSS.